Zkratkou PAS označujeme poruchu autistického spektra, jak se dnes „autismus“ označuje. Jde o jednu z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Dítě s PAS dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Dítě má specifické vzorce chování, které jsou pro okolí těžko vysvětlitelné.
Asistenční pes plní funkci průvodce, který umožňuje porozumět chaotickému světu, jemuž dítě s PAS nerozumí. Pes se neučí fyzicky asistovat – prostřednictvím psa dítě chápe, co se okolo něho děje.
Pes zprostředkovává komunikaci a chápání toho, co ostatní lidé dítěti s PAS chtějí sdělit. Pes je komunikační most mezi dítětem a jinými lidmi.
Přítomnost psa zvyšuje pocit bezpečí dítěte v neznámém prostředí, především venku. Dítě s PAS mívá problémy zvyknout si na nové věci a místa, a proto je pro něj přítomnost psa, kterého zná, záchytným bodem a psychickou oporou.
Asistenční pes v označené dečce pomáhá informovat okolí, že dítě není zlobivé, že se nechová zle, ale že má PAS.
Pes dokáže nacvičeným způsobem vytrhnout dítě z jeho stereotypního chování, které je mnohdy nežádoucí.
Dítě s PAS využívá aktivní i pasivní (polohovací) canisterapii, která musí být vhodně nastavena dle individuálních potřeb jednotlivých dětí. Jedním z cílů canisterapie je naučit dítě se psem pracovat tak, jak je ve společnosti obvyklé. Dítě má pochopit, jak se chovat ke svému asistenčnímu psu a zároveň jak se chovat k jiným psům (což je odlišné). Polohování se psem provádí dítě tehdy, když dokáže odlišit, že se nelze mazlit s každým psem na potkání.
Při aktivní canisterapii se dítě učí získávat běžné návyky, se kterými v životě bojuje. Takové návyky a dovednosti se nemusí přímo týkat práce se psem, ale pes se zapojuje jako pomocník při běžných činnostech – dítě se učí například přecházet ulici, nebát se dojít do obchodu, učí se počítat a rozeznávat barvy. Neučíme psa předem stanovenou sadu cviků, ale průběžně a pravidelně upravujeme jeho pomoc dle aktuálních potřeb dětí. Psovi se upravují cviky po celý jeho život tak, aby byly vždy pro dítě aktuální a potřebné v danou chvíli.